Rapamycin selhal v obrovském testu lidské dlouhověkosti. Co je na tom podivné
Rapamycin je miláček světa dlouhověkosti, ale jeho největší reálný lidský test nedávno přinesl neimpozantní výsledek. Z 4 885 pacientů po transplantaci ledviny užívajících rapamycin a 6 589, kteří ho neužívali, byl medián věku přežití 64,6 vs 64,3 let – statisticky podobný výsledek po úpravě. Během mediánového sledování 11 let došlo k 6 443 úmrtím a výzkumníci nepozorovali smysluplný přínos délky života. Studie se však týkala transplantovaných pacientů na imunosupresivních režimech a byla observační, takže nemůže rozhodnout, zda nízké, přerušované dávkování funguje u zdravých lidí.
Sloučenina z jablečné slupky – kyselina ursolová chrání svaly u obézních myší
Kyselina ursolová, nacházející se v jablečné slupce, i její příbuzná kyselina oleanolová prokázaly ochranu svalové hmoty u obézních myší. V modelu s vysokotučnou dietou i v tukem zatížených svalových buňkách obě látky zlepšily regulaci glukózy, snížily svalovou atrofii a podpořily mitochondrie. Navrhované mechanismy zahrnují obnovení signální dráhy IRS/AKT/mTOR, omezení katabolismu řízeného FOXO1 a možnou souvislost s PSMB1. Jedná se však jen o zvířecí a buněčné studie, které neukazují, že tyto sloučeniny chrání lidské svaly nebo léčí sarkopenii.
Rapamycin „Nemůže proniknout do mozku“? Proč tento mýtus padá
„Rapamycin nemůže proniknout do mozku“ je jedním z nejčastěji opakovaných tvrzení v kruzích zaměřených na prodlužování života a nová recenze ukazuje, že vychází z nesprávného měření. Lék je jen zřídka detekovatelný v mozkomíšním moku, ale autoři vysvětlují, proč to neznamená, že se nedostane do mozkové tkáně. Vzorky z lidských glioblastomů, kontrola záchvatů u tuberózní sklerózy, PET‑skeny u Alzheimerovy choroby a zvýšený průtok krve u nositelů APOE4 všechny ukazují reálnou aktivitu v mozku. Hlavní mezera je, že nikdo zatím nepřímo nezměřil lék v zdravé lidské mozkové tkáni při terapeutických dávkách.