Quercetin získává největší pozornost mezi flavonoidy. Analýza amerických národních průzkumných dat z roku 2025 však ukazuje na dva méně známé příbuzné – isorhamnetin a luteolin. Lidé, kteří tyto látky konzumovali více, hlásili méně poruch spánku a isorhamnetin byl také spojen s delší délkou spánku. Než si však někdo objedná doplněk, je důležité pochopit, jak byl výzkum navržen.

Co výzkumníci ve skutečnosti udělali

Článek publikovaný v Journal of Nutritional Biochemistry (Qi et al., 2025) představuje průřezovou analýzu amerického National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES). Využili data ze dvou cyklů – 2007 – 2010 a 2017 – 2018 – a zahrnuli 10 162 účastníků.

Příjem 29 různých flavonoidů byl odhadnut z průměru dvou 24‑hodinových dietních interview. Výstupními proměnnými byly výskyt poruch spánku a délka spánku. Tým použil vážené obecné lineární modely a omezené kubické spline k zachycení jak lineárních, tak nelineárních vztahů. Provedli také citlivostní a stratifikované analýzy, aby otestovali robustnost výsledků.

Z 29 sloučenin vynikly dvě z hlediska poruch spánku a několik dalších ukázalo souvislosti s délkou spánku.

Hlavní čísla: isorhamnetin

Isorhamnetin je metylovaný metabolit quercetinu. Vyskytuje se např. v cibuli, hruškách a rakytníku. Po úpravě o kovariáty:

• Nejvyšší vs. nejnižší tercil příjmu: poměr šancí (OR) pro poruchy spánku 0,754 (95 % CI 0,651 – 0,874; p‑trend < 0,001). To představuje zhruba 25 % nižší pravděpodobnost.
• Kontinuální příjem: OR 0,944 (95 % CI 0,893 – 0,999) – malý, ale statisticky významný efekt.
• Délka spánku: vyšší tercily isorhamnetinu byly pozitivně spojeny s délkou spánku (β = 0,125; 95 % CI 0,042 – 0,208; p‑trend = 0,004). Vztah byl nelineární (p‑nelineární = 0,0001), takže „více není jednoduše lepší“ v přímém lineárním smyslu.

Podpůrná role: luteolin

Luteolin také ukázal inverzní souvislost s poruchami spánku:

• Nejvyšší vs. nejnižší tercil: OR 0,851 (95 % CI 0,732 – 0,989; p‑trend = 0,031), což odpovídá zhruba 15 % nižší pravděpodobnosti.
• Kontinuální příjem: OR 0,903 (95 % CI 0,822 – 0,991).

Výsledky pro luteolin jsou statisticky signifikantní, ale skromné. Horní hranice konfidenčního intervalu leží blízko 1, a proto je nutné interpretovat je opatrně. Předchozí výzkum na zvířatech naznačoval, že luteolin může podporovat spánek, což dává nálezu biologickou plausibilitu, ale zvířecí data nelze automaticky extrapolovat na lidi.

Autoři také uváděli, že eriodictyol vykazoval nelineární vztah s délkou spánku, podobně jako isorhamnetin.

Kdo měl z toho největší prospěch?

Stratifikované analýzy naznačily, že asociace nejsou jednotné. Efekt luteolinu se lišil podle indexu tělesné hmotnosti. Efekt isorhamnetinu se lišil podle věku, pohlaví i rasy. Abstrakt neupřesňuje, které skupiny měly silnější či slabší souvislosti, takže jde spíše o hypotézy k dalšímu testování než o konkrétní výživové doporučení.

Potraviny vs. doplňky: důležitý rozdíl

Číselné údaje o příjmu pocházely z dietních vzpomínek, což znamená potraviny a nápoje, ne kapsle doplňků. Žádná část studie nezkoušela pilulku s isorhamnetinem nebo luteolinem. Osoba, která jí více cibule, hrušek či bylinek, se liší od osoby užívající extrakt v mnoha dalších aspektech – celkové kvalitě stravy, úrovni fyzické aktivity a přítomnosti dalších rostlinných sloučenin. Tyto faktory často jdou ruku v ruce s vyšším příjmem flavonoidů.

Proto může být strava bohatá na flavonoidy pouhým ukazatelem zdravějšího životního stylu, a zdravý životní styl je zase spojen s lepším spánkem. Statistické úpravy pomáhají, ale nedokážou zcela odstranit toto zkreslení.

Omezení, na která je třeba pamatovat

• Průřezový design. Příjem a spánek byly měřeny přibližně ve stejnou dobu, takže studie nemůže prokázat, že flavonoidy spánek zlepšují. Je také možné opačné směrování příčiny: lidé s horším spánkem mohou měnit stravu.
• Sebehodnocené výsledky. Poruchy spánku a délka spánku nebyly měřeny objektivně (např. polysomnografií).
• Chyba v dietních vzpomínkách. Dvě 24‑hodinová interview zachycují jen okamžitý snímek a jsou náchylná k nesprávnému hlášení.
• Zbytkové zkreslení. Modely kontrolovaly řadu kovariát, ale neznámé faktory mohou přetrvávat.
• Mnoho testovaných sloučenin. Při zkoumání 29 flavonoidů hrozí, že některé nálezy jsou náhodné, i když autoři provedli citlivostní analýzy.
• Absence randomizovaných klinických studií. Neexistují RCT, které by stanovily účinnou dávku isorhamnetinu nebo luteolinu pro spánek.

Na druhou stranu je velikost vzorku velká a národně reprezentativní, modely zahrnují váhy průzkumu a autoři deklarovali, že nemají žádné konflikty zájmů.

Praktické závěry

Dávkování: Studie neposkytuje žádnou konkrétní dávku flavonoidů pro spánek. Jakékoliv číslo na etiketě doplňku by bylo jen extrapolací.

Časování: Výzkum nezkoumá, kdy flavonoidy konzumovat (večer vs. ráno), takže není možné doporučit optimální načasování.

Rozumný přístup zaměřený na potraviny: Pokud chcete využít tyto poznatky, nejbezpečnější krok je zvýšit příjem rostlinných potravin bohatých na flavonoidy. Cibule a hrušky jsou dobrými zdroji isorhamnetinu, luteolin se nachází v řadě zeleniny (např. řapíkatý celer, paprika) a bylin (např. tymián, šalvěj). To ladí s obecným doporučením zdravé výživy a nevyžaduje, aby byla daná studie pravdivá.

Pro koho může být relevantní: Dospělí, kteří se zajímají o stravu a spánek, a všichni, kdo chtějí do jídelníčku zařadit více rostlinných potravin.

Kdo by měl konzultovat před použitím doplňků:

• Lidé uvažující o koncentrovaných flavonoidových doplňcích, zejména těhotné, kojící ženy a osoby užívající předpisové léky. Měly by se nejprve poradit s lékařem nebo lékárníkem, protože rostlinné extrakty mohou interferovat s léky.
• Osoby s trvalou nespavostí, hlasitým chrápáním nebo chronickou únavou, které vyžadují lékařské vyšetření, nikoli experiment s doplňky.
• Kdokoli, kdo očekává rychlé a dramatické zlepšení. Pozorované asociace jsou spíše mírné a slouží jako podnět k dalšímu výzkumu.

Závěrečné shrnutí

Tato studie přidává isorhamnetin a luteolin na seznam dietních látek, které stojí za další výzkum v souvislosti se spánkem, a naznačuje, že méně známí „bratři“ quercetinu mohou mít význam. Nepřináší však důkaz, že některá z těchto látek spánek přímo zlepšuje, ani neřeší otázku doplňků. Dalším krokem jsou dobře navržené randomizované klinické studie, které testují konkrétní potraviny nebo definované dávky proti placebu a objektivně měří spánek. Do té doby podpoří dostupné důkazy spíše zvědavost zaměřenou na stravu než nákup nových doplňků.